Souhlasím s Váma Romane, že se změnou je potřeba začít u sebe. Je to tak 5 let nazpět, co jsem si začal kupovat produkty místních, byť za vyšší cenu, abych podpořil místní produkci. Raději navštívím svého pekaře, řezníka, farmáře - nákup trvá dýl, ale ta chuť čerstvého pečiva, masa a rajčete, které chutná jako rajče, je k nezaplacení :-)

Nebudou-li solárky a řepka, bude dost místa na úrodné půdě pro ostatní potřebné plodiny. Uvalí-li se clo na dotované potraviny z ciziny, pak naše potraviny budou levnější.

Rozumná potravinová soběstačnost ano, četl jsem např. že Finové uvědoměle kupují doma vyrobené dražší maso, aby podpořily vlastní zemědělce, krajinotvorbu atd. Asi u nás to není tak horké, ale nesváděl bych to jen na náš prostý lid.

Trochu se bojím, že lidé čekají i vynikající kvalitu. Koupil jsem si např. česká (moravská) rajčata z velkovýroby a byla chuťově podobná těm španělským. Nebo rané brambory bývaly lahůdkou samy o sobě, dnes i když koupíme české, nejsou to ty bývalé žluťoučké ale dost chuťově prázdné a vodnaté. Asi se pěstují kvůli výnosům a "zisku" jiné odrůdy než dříve.

Kupovat dražší? To od čechů chcete příliš mnoho.

Před r.1989 byly přímo dotováni i výrobci potravin - družstva a státní statky.

V jednom z našich nejúrodnějších okresů - okrese litoměřickém - to bylo dokonce 80 hal dotací na 1kč tržby za zemědělské výrobky.