Poslanci odhlasovali zvýšení maximálního daňového odpočtu z penzijního připojištění z původního maxima 12 tis.Kč/rok na 24 tis.Kč/rok. Zvýšená státní úleva bohužel vydojí nenávratně další staticíce od těch, co této podpoře naletí.
O tom, že nejsem velkým fanouškem penzijního připojištění, nemusím zřejmě nikoho dlouze přesvědčovat, dokazují to (myslím, že přesvědčivě) mé dřívější články:
... a proto mne nenechává chladným poslanci odhlasované zvýšení maximálního daňového odpočtu z tohoto produktu, o kterém iDnes 6.11.2015 informoval ve svém článku.
Z odhlasovaného můžeme snadno nabýt dojmu, že pokud dosud penzijní připojištění nemáme, je třeba si jej velmi rychle zařídit. V druhém pohledu, pokud jsme již "hrdými vlastníky" penzijního připojištění, se okamžitě nabízí, že máme své příspěvky do tohoto produktu co nejrychleji navýšit. Ideálně pak na fantastickou úroveň 3.000,- Kč/měsíc, při níž čerpáte jak státní příspěvek 230,- Kč/měsíc, tak si z daní budete moci odečíst 24.000,- Kč/rok (což vám de facto přinese další 300,- Kč/měsíc navíc). Nic z toho, co je uvedené v tomto odstavci, ale prosím nedělejte!
Neuzavírejte penzijní připojištění ani nenavyšujte svou stávající platbu. Spíše individuálně zvažte, zda je pro vás tento produkt skutečně atraktivní. Hlavní rizikovost penzijního připojištění totiž spočívá v jeho neuvěřitelně dlouhém investičním horizontu tj. době, po kterou své peníze vážete v tomto produktu. Obvyklým klientem penzijního fondu je orientačně 30-ti letý občan, který již z výdělku dokáže něco uspořit, je si současně vědom toho, že státní důchod na který si počká ještě 40 let asi pro něj nebude žádné velké terno a poprvé zjišťuje, že s časem opravdu trochu stárne. Takový člověk, který se pro penzijní připojištění rozhodne, má před sebou nějakých 30 let, kdy by na své peníze v tomto produktu neměl sáhnout, pokud nechce přijít o všechna ta pozlátka jakým je státní příspěvek nebo právě daňový odpočet. Ano, po 15 letech si může sáhnout na polovinu svých peněz, ale přeci jen spoří si na stáří, takže by je vybírat vlastně neměl...
Dále takový šťastný klient penzijního fondu nemá jistotu, zda mu další vláda neprodlouží investiční horizont do 65 nebo 70 let života (čemuž bych se, dodávám, vůbec nedivil) nebo mu naopak některá pozlátka z produktu vezme (či je úplně zruší a to i zpětně!). Po celou dobu svého "spoření" také klient zcela ignoruje inflaci tím, že je za cenu státních příspěvků a daňových odpočtů ochoten přijmout roční výnos, který je už roky nižší než oficiální inflace. A co teprve jak ta neoficiální inflace - ta více skutečná..
No, sečteno podtrženo... tím, že atraktivita penzijního připojištění spočívá především ve státních podporách a úlevách, hodnotím tento produkt jako velmi rizikový. Příští vláda může rozhodnout o jejich zrušení, inflace může požrat celé roky snažení a házet tak nahodile s až 3.000,- Kč měsíčně, které finanční poradci považují za "zlaté optimum", mi nepřijde ani trochu rozumné.
Vím, že mohu trochu píchnout do vosího hnízda a především oněch 4,5 miliónů šťastných klientů mě nemusí mít příliš v lásce, ale zkusme si zachovat na chvíli odstup a zvažme si, zda opravdu může penzijní připojištění dávat smysl jako součást vašeho investičního portfolia.
Za mne říkám, že v absolutní většině případů nikoliv. Výjimku může tvořit například 52-ti letý člověk (kratší investiční horizont) nebo zaměstnanec, který od zaměstnavatele získá peníze navíc jen touto formou (větší finanční páka).
Děkuji za dočtení celého článku a mějme při svých krocích na paměti, že není všechno zlato, co se třpytí - především pak jde-li o na oko dobře vypadající výhodnost penzijního připojištění.
Penzijní fondy musí nakupovat ve velkém objemu státní dluhopisy - zvýšená podpora produktu, tak na přímo podporuje především poptávající po státních dluhopisech.
